Petr Slanina z Mělníka se své sběratelské vášni věnuje už od dětství. Více než patnáct let sbírá pivní plechovky, kterých za tu dobu nashromáždil bezmála pět tisíc kusů. V poslední době se vrhl také na pivní soudky. Zatím jich má sice jen dvě stě, ale vzhledem k tomu, že nejsou tak rozšířené jako plechovky, je to počet úctyhodný.

    Vzpomenete si na svoji úplně první pivní plechovku a soudek?
    Samozřejmě. Dostal jsem ji od svého kamaráda ještě na základní škole v roce 1980. Jeho babička bydlela v bývalém západním Německu. Čas od času za ní jezdil a pokaždé mi nějaké přivezl. O dva roky později, na učilišti, jsem poznal spoustu kamarádů, jejichž otcové pracovali v mezinárodní dopravě, jezdili s kamióny. Každou chvíli mi přinesli nějaký unikát, plechovky se kupily až se z nich stala pořádná sbírka. V té době jsem sbíral také plechovky od limonád, ale protože těch je nesrovnatelně víc druhů, upustil jsem od nich. Pivní soudky jsem začal sbírat později, až když se objevila síť prodejen Eso, kde jsem si je kupoval. Můj první soudek byl z pivovaru Staropramen.
    V čem podle vás spočívá jejich krása, co vás na nich tak přitahuje?
    Plechovky jsou samy o sobě vizuálně pěkné. Mně se na nich ale nejvíce líbí ta exotika, ten pocit, když se podaří sehnat unikát z té nejvzdálenější země, nějaký vzácnější kousek. Pořádají se sběratelské burzy, kam poslední dobou přicházejí také cizinci, od kterých je možnost získat skutečné unikáty. Plechovky se mění i mezi sběrateli po celých Čechách, kontakty mám na Slovensku, dopisuji si s Italem, Belgičanem, Španělem. Komplikuje mi to ale poštovné, které je čím dál tím dražší. Současná špatná ekonomická situace se odráží pochopitelně také mezi sběrateli. Dříve se plechovky měnily, teď se spíše prodávají. Navíc noví sběratelé takřka nepřibývají, zůstávají ti dlouholetí, kteří většinou běžné plechovky mají po více kusech.
    Plechovky z vaší sbírky mají bezesporu sběratelskou hodnotu...
    Mám plechovky, za které by jiný sběratel nedal ani korunu, ale i takové, které mají hodnotu až 1500 korun. Nejhodnotnější jsou pochopitelně celé série, které čítají šest nebo i dvanáct kusů. K nim patří moje < kompletní série plechovek s motivem lokomotiv od německého pivovaru Beckers. Stejný pivovar dělal i sérii k devadesátému výročí těžebního průmyslu s motivem těžebních věží. Právě o ni je mezi sběrateli velký zájem, já sám ale mám jen tři kousky z dvanácti.
    Máte v rodině ještě dalšího nadšence, který se věnuje podobnému koníčku?
    Pivní plechovky a soudky jsou pouze má doména. Švagr se naopak věnuje sbírání podnikových odznaků, kterých má slušnou sbírku a moje manželka si libuje v pohlednicích měst, i když v poslední době mi pomáhá rozšiřovat sbírku soudků. Mé nadšení ji nejspíš už nakazilo.
    Plechovky a soudky vám už nyní zabírají veškerou volnou plochu. Už jste přemýšlel, co dál?
    Snažím se přemluvit manželku, aby mi vyhradila nějaký prostor v obývacím pokoji a když se mi to nepovede, hodlám 'podplatit' děti, protože nějaké místečko v dětském pokoji se určitě najde, třeba na stropě. Rozhodně nehrozí, že bych kvůli nedostatku místa se svým koníčkem přestal.
    Máte nějaký nesplněný sen?
    Mám, stejně jako každý sběratel, kterého znám. Toužím po plechovce Zlatého bažanta s fotografií reprezentačního mužstva v ledním hokeji z roku 1968. Plechovky byly vyrobeny u příležitosti mistrovství světa v ledním hokeji, které mělo proběhnout u nás, ale nakonec se zde nekonalo. Až na pár kousků tehdy pivovar všechny plechovky stáhl a zlikvidoval. Jedná se tedy o skutečnou raritu, protože těchto plechovek je po celém světě pouze asi pět. A jsem přesvědčen, že přestože pocházejí z bývalého Československa, žádný Čech je nemá.

[ Plechovky od piva ] [ Víno Mělník ] [ Telefonní karty ]